Nezařazené

Terapeutická ordinace

Z černobílých obrazů, jež visely na všech stěnách, respektive na každé stěně dva, byla mírně nervózní. Měla pocit, že se na ni tisknout, že se jí příliš vrývají do paměti a měla pocit, že je lovena. Ale mohla to být jenom nervozita. Tady přece měla být v bezpečí, ne? Moc útulně to tu na ni ale nepůsobilo. Nikdy před tím nebyla v psychologické ordinaci, takže se zatím jenom rozhlíží a hledá slova, kterými by mohla začít.

Nejistota

Kamarádka jí poradila, že by jí to mohlo pomoci se s některými věcmi poprat a nasadit jim řád.  Ale když teď seděla v této místnosti, která její mysl spíš bouřila, než uklidňovala, moc jí za pravdu nedávala. Terapeutka měla za několik minut přijít těmito dveřmi – jinými, než kterými byla poslána do místnosti ona sama její asistentkou. Nejspíš kvůli anonymitě.